Investiční trojúhelník

Aychom mohli pokračovat v našem objevování světa investic, musíme si vysvětlit některé základní pojmy. Nejjednodušší prvky finančního názvosloví budeme spojovat do složitějších konstrukcí, z nichž se stanou stavební díly dalších nástrojů k proniknutí do problematiky investování. Nejprve se seznámíme s pojmy, které nám umožní vysvětlit si fungování tzv. investičního trojúhelníku.

Výnosy

Asi není třeba si nějak vysvětlovat, co je to výnos. Vysoký výnos je to, co všichni chceme, i když zdravý úsudek by nám měl napovědět, že nic není zadarmo. Hlavně v devadesátých letech u nás mnoho lidí zažilo na vlastní kůži, že za sliby pohádkových výnosů nelze očekávat nic než podvod. To však neznamená, že takové výnosy neexistují. Něco takového je jako výhra v loterii a sotvakdo může odhadnout, kdy a kde se tak stane. Jestliže se v nově vznikajícím oboru objeví několik malých firem, kdo může vědět, které zaniknou a ze kterých vyrostou nadnárodní korporace?

Mimo jiné existují případy, kdy investor dosáhl slušných výnosů, ale ve skutečnosti prodělal. Například v průběhu investice do akcií v dolarech mohla hodnota dolaru vůči koruně klesnout. Pak investor skončil, laicky řečeno, s více dolary ale s méně korunami.

Riziko

Narozdíl od výnosů je riziko něčím, čemu bychom se nejraději vyhnuli. Při investování se však s jistou mírou nejistoty musíme smířit. Vložíme-li své peníze například do zlata, riziko se minimalizuje – pak se ale těžko dočkáme žádoucího výnosu. Záleží jen na nás, chceme-li své peníze nechat rozmnožit za cenu rizika, že o část z nich můžeme přijít, nebo nám jde jen o to, abychom své úspory ochránili před inflací.

Uvedu jeden možná hloupý, ale zapamatovatelný příklad ze supermarketu: Manažer prodejny ví, že rohlíky půjdou na odbyt vždycky, ale jmění na nich nevydělá. Když se rozhodne zařadit do sortimentu kvalitní kávu, tak může počítat jak s možností, že si ji zákazníci oblíbí, tak s tím, že kvůli ceně nakonec stejně sáhnou po nejlevnějším instantním prášku, který kávu viděl jen zdálky. Kvalitní káva pak musí být prodána pod cenou, aby nezůstala na prodejně až do vypršení data spotřeby.

Likvidita

Vysoká likvidita je žádoucí tehdy, když se z jakéhokoliv důvodu rozhodneme ukončit nějakou investici. Mohla nás například postihnout živelná pohroma a potřebujeme opravit dům nebo se jen objevila příležitost pro jinou, velmi nadějnou investici a my ji nechceme propást, i když na ni zrovna nemáme dostatek prostředků. Nízkou likviditou se vyznačují například reality nebo umění. Těžko ze dne na den najdeme někoho, kdo by byl ochoten koupit nemovitost nebo obraz. Naopak není problém zbavit se cizí měny nebo akcií velkých a zavedených firem.

Příklad

Opět příklad ze supermarketu: Likvidita papírových kapesníků je zaručená, lidé je potřebují mít po ruce celý rok. Horší už to bude s vánočními dekoracemi, které obchodníkovi zbyly z posledních svátků. Ví, že nákupem sezónního zboží o své peníze nepřišel, ale na jejich návrat si musí počkat do prosince.

Ideální investice neexistuje

Jak už asi mnozí tuší, neexistuje něco na způsob ideální investice, která by nás nenutila podstupovat žádné riziko a vydělala celé jmění, které bychom mohli shrábnout, kdykoliv se nám zamane. Investiční trojúhelník vyjadřuje nevyhnutelnost dělání kompromisů mezi naší ziskuchtivou a opatrnou stránkou, a zároveň ukazuje, proč není možné ošidit logické zákonitosti trhu.

Investiční trojúhelník – nákres

Když do každého vrcholu dosadíme ideální stav výnosů, likvidity a rizika, vznikne následující diagram – investiční trojúhelník:

Jak si ještě ukážeme, investiční trojúhelník funguje spíš jako orientační pomůcka; v tomto nákresu bychom například těžko hledali polohu pro investice do státních dluhopisů, které mají značnou likviditu a zároveň nepředstavují téměř žádné riziko. Abychom si mohli utvořit představu o poměru mezi výnosy, rizikem a likviditou u různých typů investic. Nejsou v něm zaneseny žádné konkrétní hodnoty, zobrazené poměry jsou jen přibližné. Pro srovnání je sem zařazeno i běžné spoření, při kterém nám inflace pomalu ukrádá z hodnoty uložených peněz.

K tomuto grafu by bylo ještě vhodné poznamenat, že pro nákup drahokamů, uměleckých děl nebo starožitností je potřebná výborná znalost oboru, abychom neskočili na lep podvodníkům nebo i poctivým prodejcům nabízejícím plagiáty v dobré víře, že jde o originál. To stejné platí i pro další sběratelské předměty, tj. pro známky, mince nebo třeba pro vzácná vína.

Jen pro upřesnění, komoditami se v tomto grafu rozumí např. ropa, topný olej, káva, bavlna a další pomíjivé suroviny. Některé údaje mohou začátečníkovi připadat překvapivé. Já jsem například nečekala, že proměnit peníze za drahé kameny se tak výrazně liší od uložení úspor do drahých kovů.

Příště si obohatíme svůj dosavadní slovník o další pojmy z oboru investic a připomeneme si některé základní ekonomické termíny.