Test znalostí – 100 otázek

Ukázka testu, který musí absolvovat burzovní makléři

Prvních 100 otázek z celkových 1830, které musí burzovní makléři, analytici a zprostředkovatelé ovládat

1. Finanční zprostředkovatele lze členit na:

a) státní a soukromé zprostředkovatele
b) bankovní a municipální zprostředkovatele
c) univerzální a specializované zprostředkovatele
d) zprostředkovatele prověřené a před prověřením
e) licencované a nelicencované

2. Účastníci trhu s cennými papíry, kteří zprostředkovávají nákup a prodej
cenných papírů, se nazývají:

a) emitenti
b) i nanční zprostředkovatelé
c) investoři
d) hráči
e) zajišťovatelé

3. Účastníci trhu s cennými papíry, kteří investují své volné peněžní zdroje do
nákupu cenného papíru, se nazývají:

a) investoři
b) emitenti
c) i nanční zprostředkovatelé
d) spekulanti
e) hráči

4. Účastníci trhu s cennými papíry, kteří vydávají cenné papíry, aby získali
peněžní zdroje, se nazývají:

a) investoři
b) emitenti
c) i nanční zprostředkovatelé
d) spekulanti
e) hráči

5. Které tvrzení není pravdivé:

a) Užitek ze zvýšené likvidity je zpravidla vyšší u i rem, jejichž akcie a dluhopisy dosáhly relativně vysokého stupně likvidity.
b) Likvidní akcie jsou předmětem spekulativních obchodů a často mění své majitele, a proto jsou značně citlivé na změnu transakčních nákladů.
c) Pokles nákladů na získávání kapitálu se projevuje především u velkých i rem, poněvadž užitek z růstu likvidity je proporcionální růstu hodnoty i rmy.
d) U relativně malých a nelikvidních i rem snaha o zvýšení likvidity nevede k efektivnosti, poněvadž náklady na zvýšení likvidity jsou často vyšší než užitek pramenící z tohoto zvýšení.
e) Náklady na zvýšení likvidity klesají s rostoucím stupněm dosažené likvidity.

6. Finanční zprostředkovatel, který nakupuje a prodává určená aktiva na svůj účet a provádí opakované stanovení ceny (kótování) vymezených finančních aktiv, se nazývá:

a) zajišťovatel
b) makléř
c) spekulant
d) arbitražér
e) tvůrce trhu

7. Spekulační doba (daňový test):

a) je doba, po kterou drží spekulant otevřené pozice
b) je doba, během níž je držitel cenného papíru osvobozen od kapitálové daně
c) je doba, po jejímž uplynutí je držitel cenného papíru osvobozen od kapitálové daně
d) je test daňové dostatečnosti investice
e) je test dostatečnosti devizových rezerv centrální banky

8. Spekulační doba (daňový test) je v ČR:

a) 18 měsíců
b) 12 měsíců
c) 24 měsíců
d) 6 měsíců
e) 0 měsíců

9. Pokud na kapitálovém trhu ceny i nančních aktiv klesají, mluvíme o tzv.:

a) býčím trhu
b) tygřím trhu
c) jelením trhu
d) medvědím trhu
e) zaječím trhu

10. Pokud na kapitálovém trhu ceny i nančních aktiv rostou, mluvíme o tzv.:

a) býčím trhu
b) medvědím trhu
c) tygřím trhu
d) jelením trhu
e) zaječím trhu

11. Hluboký trh zajišťuje, že:

a) rozdíly v cenách za sebou realizovaných jednotlivých obchodů jsou velké
b) rozdíly v cenách za sebou realizovaných jednotlivých obchodů jsou malé
c) vývoj cen není plynulý
d) okruh investorů kupujících a prodávajících cenné papíry je velký
e) okruh investorů kupujících a prodávajících cenné papíry je malý

12. Pokud investor koupí cenný papír se záměrem v budoucnu ho prodat, pak říkáme, že zaujal tzv.:

a) krátkou pozici
b) budoucí pozici
c) dlouhou pozici
d) vyčkávací pozici
e) výnosovou pozici

13. Pokud označíme současnou hodnotu „PV“, budoucí hodnotu „FV“ a úrokovou míru „i“, pak vztah mezi současnou hodnotou a budoucí hodnotou za jedno období se dá vyjádřit jako:

a) PV=FV*i
b) PV=FV*(1+i)
c) PV=FV*(1-i)
d) PV=FV/(1+i)
e) PV=FV/i

14. Finanční zprostředkovatele lze členit na:

a) státní a soukromé zprostředkovatele
b) bankovní a municipální zprostředkovatele
c) zprostředkovatele prověřené a před prověřením
d) bankovní a nebankovní zprostředkovatele
e) licencované a nelicencované

15. Mezi i nanční zprostředkovatele nepatří:

a) dealer
b) broker
c) spekulant
d) zajišťovatel
e) stát

16. Pooling je:

a) rozprostření rizik
b) nový druh dluhopisů
c) sdružování rizik
d) krátká pozice
e) dlouhá pozice

17. Spreading je:

a) rozprostření rizika mezi více subjektů
b) krátká pozice
c) dlouhá pozice
d) speciální derivátový kontrakt
e) nový druh dluhopisů

18. Pokud dochází k přeměně rizikových dlouhodobých pasiv koncových dlužníků do aktiv primárních věřitelů, pak mluvíme o transformaci:

a) transakčních nákladů
b) splatnosti
c) likvidity
d) aktiv
e) investorů

19. Finanční zprostředkovatelé neprovádí:

a) transformaci aktiv
b) transformaci investorů
c) transformaci rizika
d) transformaci splatnosti a likvidity
e) transformaci transakčních nákladů

20. Pokud dochází k i nančním operacím prostřednictvím i nančního zprostředkovatele, který přijímá primární cenné papíry a emituje sekundární cenné papíry na vlastní účet, a operace se realizují na sekundárním trhu, pak mluvíme o:

a) přímém i nancování (zprostředkování)
b) polopřímém i nancování (zprostředkování)
c) nepřímém i nancování (zprostředkování)
d) operačním i nancování (zprostředkování)
e) leasingovém i nancování (zprostředkování)

21. Pokud dochází k i nančním operacím pomocí subjektu i nančního zprostředkování a i nanční operace jsou vedeny ze strany zprostředkovatele
na tzv. „cizí účet“, pak mluvíme o:

a) přímém i nancování (zprostředkování)
b) polopřímém i nancování (zprostředkování)
c) nepřímém i nancování (zprostředkování)
d) operačním i nancování (zprostředkování)
e) leasingovém i nancování (zprostředkování)

22. Pokud dochází k přímé interakci (obchodu) mezi subjektem věřitele a dlužníka na primárním trhu a i nanční nároky mají podobu primárních cenných papírů, pak mluvíme o:

a) přímém i nancování (zprostředkování)
b) nepřímém i nancování (zprostředkování)
c) polopřímém i nancování (zprostředkování)
d) operačním i nancování (zprostředkování)
e) leasingovém i nancování (zprostředkování)

23. V rámci i nancování (i nančního zprostředkování) rozlišujeme:

a) i nanční a nei nanční i nancování (zprostředkování)
b) slabé, středně silné a silné i nancování (zprostředkování)
c) úplné a neúplné i nancování (zprostředkování)
d) přímé, polopřímé a nepřímé i nancování (zprostředkování)
e) alokační, informační a operační i nancování (zprostředkování)

24. Pokud investor prodá cenné papíry, které nemá (musí si je vypůjčit), se záměrem v budoucnu stejné cenné papíry nakoupit (a tedy i vrátit), říkáme, že zaujal tzv.:

a) krátkou pozici
b) dlouhou pozici
c) vyčkávací pozici
d) výnosovou pozici
e) budoucí pozici

25. Na i nančním trhu se soutřeďuje:

a) pouze nabídka a poptávka investičních služeb
b) pouze nabídka a poptávka investičních nástrojů
c) pouze nabídka a poptávka po akciových instrumentech
d) pouze nabídka a poptávka po dluhových instrumentech
e) nabídka a poptávka peněz a kapitálu

26. Pokud je okruh různých skupin investorů, kteří nakupují a prodávají cenné papíry, velký, mluvíme o:

a) hlubokém trhu
b) širokém trhu
c) dlouhém trhu
d) vysokém trhu
e) krátkém trhu

27. Pokud existuje stále značný počet objednávek na nákup daného cenného papíru a značný počet objednávek na prodej cenného papíru, mluvíme o:

a) hlubokém trhu
b) širokém trhu
c) dlouhém trhu
d) krátkém trhu
e) kulatém trhu

28. Mezi vlastnosti trhu patří:

a) délka
b) výška
c) kulatost
d) šířka
e) plochost

29. Mezi vlastnosti trhů patří:

a) délka
b) výška
c) hloubka
d) krátkost
e) kulatost

30. Kapitálové trhy jsou obvykle považovány za:

a) informačně neefektivní
b) slabě informačně efektivní
c) středně silně informačně efektivní
d) silně informačně efektivní
e) absolutně informačně efektivní

31. Pokud tržní ceny okamžitě reagují na veřejné i neveřejné informace, jedná se o:

a) slabou formu informační efektivnosti
b) středně silnou formu informační efektivnosti
c) slabou formu operační efektivnosti
d) středně silnou formu právní efektivnosti
e) silnou formu informační efektivnosti

32. Pokud tržní ceny okamžitě reagují na všechny zveřejněné informace (minulé i současné), jedná se o:

a) slabou formu informační efektivnosti
b) středně silnou formu informační efektivnosti
c) silnou formu informační efektivnosti
d) středně silnou formu alokační efektivnosti
e) silnou formu operační efektivnosti

33. Pokud tržní ceny okamžitě absorbují všechny minulé informace, jedná se o:

a) slabou formu operační efektivnosti
b) slabou formu alokační efektivnosti
c) silnou formu informační efektivnosti
d) slabou formu informační efektivnosti
e) středně silnou formu informační efektivnosti

34. V rámci informační efektivnosti se rozlišují následující formy informačně efektivních trhů:

a) nulová, silná
b) slabá, silná
c) počáteční, střední, absolutní
d) slabá, středně silná, silná
e) středně slabá, středně silná

35. „… efektivnost závisí na tom, jak tržní ceny odrážejí všechny dostupné relevantní informace.“ O jaké efektivnosti je toto tvrzení:

a) operační
b) alokační
c) úvěrové
d) informační
e) žádné

36. Mezi i nanční zprostředkovatele nepatří:

a) bankovní instituce
b) centrální banka
c) investiční společnosti
d) pojišťovny
e) obchodníci s cennými papíry

37. Efektivnost i nančních trhů můžeme dělit na:

a) alokační, informační, operační
b) alokační, likviditní, právní
c) informační, operační, likviditní
d) operační, úvěrovou, alokační
e) informační, úvěrovou, právní

38. Pokud označíme současnou hodnotu „PV“, budoucí hodnotu „FV“ a úrokovou míru „i“, pak vztah mezi současnou hodnotou a budoucí hodnotou za jedno období se dá vyjádřit jako:

a) FV=PV/i
b) FV=PV/(1+i)
c) FV=PV*(1+i)
d) FV=PV*exp(i)
e) FV=PV*(1-i)

39. Systém zdanění:

a) má značný vliv na úspory a investice pouze v nejvyspělejších zemích
b) má značný vliv na úspory a investice pouze v rozvíjejících se ekonomikách
c) i nančního trhu je ve všech nejvyspělejších zemích stejný
d) má značný vliv na úspory a investice každé země
e) nemá žádný vliv na úspory a investice

40. Peněžní agregáty se označují písmenem:

a) N
b) L
c) P
d) Q
e) M

41. Pokud platí parita úrokových měr:

a) potom prostředky investované v jedné zemi vynáší stejně jako prostředky v jiné zemi
b) pak se pohybujeme na monopolním trhu
c) pak investoři přesouvají své prostředky do země s vyšší úrokovou mírou
d) pak nemůže platit parita kupní síly
e) taková situace nemůže nikdy nastat

42. Parita kupní síly:

a) se uplatňuje pouze na nevyspělých trzích
b) platí pro trh peněz
c) je běžně známá jako zákon jedné ceny
d) je pouze teoretický koncept s nulovou vypovídací hodnotou
e) platí pouze v rámci EU

43. Úloha vládního sektoru je:

a) chránit bankovní a nebankovní subjekty
b) nakupovat a prodávat cenné papíry
c) chránit investory a udržovat důvěru ve i nanční sektor
d) dávat investorům doporučení k nákupu nebo prodeji cenných papírů
e) vylepšovat každoroční bilanci státního rozpočtu prostřednictvím investic na i nančním trhu

44. Investiční fondy se zařazují do:

a) peněžního sektoru
b) i nančního sektoru
c) vládního sektoru
d) podnikového sektoru
e) sektoru domácností

45. Investiční společnosti se zařazují do:

a) peněžního sektoru
b) vládního sektoru
c) podnikového sektoru
d) i nančního sektoru
e) sektoru domácností

46. Velké banky (wholesale banks) se zařazují do:

a) peněžního sektoru
b) sektoru domácností
c) i nančního sektoru
d) podnikového sektoru
e) vládního sektoru

47. Obchodníci s cennými papíry se zařazují do:

a) podnikového sektoru
b) vládního sektoru
c) sektoru domácností
d) peněžního sektoru
e) i nančního sektoru

48. Mezi tři hlavní elementy, které tvoří investiční prostředí, patří:

a) daně, stát, centrální banka
b) daně, trhy cenných papírů, centrální banka
c) cenné papíry, stát, i nanční zprostředkovatelé
d) stát, centrální banka, i nanční zprostředkovatelé
e) cenné papíry, trhy cenných papírů, i nanční zprostředkovatelé

49. „Finanční trhy by měly fungovat takovým způsobem, aby úspory směřovaly do nejvíce produktivních podniků.“ Toto tvrzení charakterizuje:

a) informační efektivnost
b) alokační efektivnost
c) operační efektivnost
d) likviditní efektivnost
e) právní efektivnost

50. Trhy, na kterých umísťují i nanční instrumenty zahraniční emitenti, jsou:

a) národní trhy
b) domácí trhy
c) zahraniční trhy
d) kapitálové trhy
e) peněžní trhy

51. Za výhody i nančního zprostředkování se nepovažuje:

a) l exibilní i nanční transakce v čase
b) akumulace i nančních zdrojů
c) výkon státního dozoru
d) diverzii kace rizika
e) růst efektivnosti trhu

52. Mezi členění i nančních trhů nepatří:

a) institucionální
b) dluhové
c) akciové
d) komoditní
e) devizové

53. Univerzální banky dosahují větší stability na základě:

a) diverzii kace i nančního podnikání
b) zvyšování stupně informační asymetrie
c) nízké rozvinutosti trhu cenných papírů
d) alokační neefektivnosti
e) konl iktu zájmů

54. Model striktního oddělení investičního a komerčního bankovnictví:

a) se používá v České republice
b) se používá v Itálii
c) existoval a v pozměněné podobě ještě existuje v USA
d) používá se ve všech státech EU, které byly členy EU před vstupem ČR do EU, kromě
Německa
e) používá se ve všech státech EU, které byly členy EU před vstupem ČR do EU

55. Hlavní zdroj zisku v komerčním bankovnictví je/ jsou:

a) zprostředkovatelská provize
b) rozdíl mezi nákupním a prodejním kurzem
c) poplatky za vedení účtů
d) poplatky za administraci obchodů
e) úroková marže

56. „Protikladem“ komerčního bankovnictví je:

a) zprostředkovatelsko-úvěrové bankovnictví
b) úrokovo-úvěrové bankovnictví
c) investičně-maržové bankovnictví
d) univerzální bankovnictví
e) investiční bankovnictví

57. Komerční bankovnictví obsahuje především:

a) obchody na vlastní účet a riziko zákazníka
b) obchody na vlastní účet a riziko
c) zprostředkovatelské obchody na účet zákazníka
d) zprostředkovatelské obchody na vlastní účet
e) zprostředkovatelské obchody na vlastní účet a riziko zákazníka

58. Investiční bankovnictví obsahuje především:

a) zprostředkovatelské obchody na účet zákazníka
b) zprostředkovatelské obchody na vlastní účet
c) obchody na vlastní účet
d) obchody na vlastní účet a riziko zákazníka
e) obchody na vlastní účet a vlastní riziko

59. Mezi základní druhy rizika investování nepatří:

a) úrokové riziko
b) diverzii kační riziko
c) tržní riziko
d) inl ační riziko
e) podnikatelské riziko

60. „Magický trojúhelník“ investování vyjadřuje vztah mezi:

a) očekávaným výnosem, dobou investice a likviditou
b) rizikem, stupněm diverzii kace portfolia a zajištěním investice
c) očekávaným výnosem, rizikem a likviditou
d) likviditou, splatností a solventností
e) očekávaným výnosem, rizikem a stupněm daňové zátěže

61. Mezi funkce i nančního systému nepatří:

a) zajištění bohatství
b) zajištění rizika
c) politická
d) alokační
e) sociálně-ekonomická

62. Mezi slavné ekonomy, kteří se zabývali investiční ekonomií a získali za svůj přínos v této oblasti Nobelovu cenu, nepatří:

a) Albert Einstein
b) James Tobin
c) Franco Modigliani
d) Harry M. Markovitz
e) William F. Sharpe

63. Depozitní funkce i nančního systému spočívá:

a) v možnosti získání potřebných i nančních prostředků dei citními subjekty
b) v možnosti okamžitého získání i nančních prostředků
c) v možnosti uložení volných i nančních prostředků přebytkových subjektů
d) v možnosti rozložení rizika na více subjektů
e) v možnosti uplatnit záměr vlády

64. Trhy, kde se obchodují instrumenty domácích emitentů podle pravidel a podmínek místního trhu, jsou:

a) zahraniční trhy
b) národní trhy
c) eurotrhy
d) peněžní trhy
e) kapitálové trhy

65. Trhy cenných papírů nemůžeme dělit na:

a) akciové trhy, trhy dluhopisů a trhy i nančních derivátů
b) peněžní a kapitálové
c) národní, zahraniční a eurotrhy
d) alokační a depozitní
e) primární a sekundární

66. Sekundární trhy můžeme dělit na:

a) alokační a depozitní
b) zajišťovatelské a spekulační
c) korunové a dolarové
d) burzovní a mimoburzovní
e) bankovní a institucionální

67. Konsolidace i nančních systémů se projevuje:

a) zvyšováním počtu i nančních institucí operujících na i nančních trzích a zvyšováním jejich průmyslové velikosti
b) zvyšováním počtu i nančních institucí operujících na i nančních trzích a snižováním jejich průmyslové velikosti
c) snižováním počtu i nančních institucí operujících na i nančních trzích a zvyšováním jejich průmyslové velikosti
d) zvyšováním počtu produktů i nančního trhu
e) snižováním počtu produktů i nančního trhu

68. Pro sekundární trhy neplatí:

a) emitent zde nabízí něco, co ještě neexistuje a co vznikne pouze za předpokladu, že vydávaný cenný papír najde svého prvonabyvatele
b) jejich ekonomickou funkcí je změna struktury majitelů cenných papírů
c) transakce na těchto trzích nevytváří ani nelikvidují i nanční pohledávky za dlužníky
d) při změně majitele nepřechází hotovost mezi investory a dlužníky, ale mezi investory
e) poskytují věřitelům likviditu

69. Pro primární trhy neplatí:

a) zabývají se emisí nových cenných papírů
b) emitent zde nabízí něco, co ještě neexistuje a co vznikne pouze za předpokladu, že vydávaný cenný papír najde svého prvonabyvatele
c) emitent má operace na primárním trhu zcela pod svou kontrolou
d) emitent nabízí veřejně nebo neveřejně
e) jejich ekonomickou funkcí je změna struktury majitelů cenných papírů

70. Na peněžních trzích se obchoduje:

a) s likvidnějšími i nančními nástroji než na kapitálových trzích
b) s méně likvidními i nančními nástroji než na kapitálových trzích
c) se stejně likvidními i nančními nástroji jako na kapitálových trzích
d) s i nančními nástroji, u kterých není možno stanovit likviditu
e) výhradně prostřednictvím UNIVYCu

71. Devizové trhy jsou trhy:

a) s akciemi
b) s deriváty
c) s dluhy, akciemi a komoditami v cizích měnách
d) s úvěry a půjčkami a trhy s dluhovými cennými papíry
e) s cennými kovy (zlato, stříbro a paladium)

72. Komoditní trhy jsou trhy:

a) s akciemi
b) s deriváty
c) s peněžními prostředky v různých měnách
d) s cennými kovy (zlato, stříbro a paladium)
e) s úvěry a půjčkami a trhy s dluhovými cennými papíry

73. Akciové trhy jsou trhy:

a) s cennými kovy
b) s úvěry a půjčkami a trhy s dluhovými cennými papíry
c) s peněžními prostředky v různých měnách
d) s deriváty
e) s akciemi

74. Mezi slavné ekonomy, kteří se zabývali investiční ekonomií a získali za svůj přínos v této oblasti Nobelovu cenu, nepatří:

a) Merton H. Miller
b) Robert A. Mundell
c) Myron S. Scholes
d) Robert C. Merton
e) James Tobin

75. Prémie za riziko:

a) je stejná pro všechna aktiva
b) je teoretický koncept bez praktického uplatnění
c) je poskytována pouze u investic do akcií
d) je požadována při investici do rizikových aktiv
e) je poskytována pouze při investicích do dluhopisů

76. Které z následujících trhů jsou nejméně likvidní:

a) devizové trhy
b) trhy i nančních derivátů
c) trhy nemovitostí
d) trhy vládních dluhopisů
e) trhy nejvíce obchodovaných akcií v USA

77. Které tvrzení je nepravdivé:

a) Finanční instrumenty mají poměrně nízké transakční náklady.
b) Nižší likvidita investičních instrumentů zvyšuje jejich tržní cenu.
c) Likvidita se zpravidla měří jako výše transakčních nákladů spojených s přeměnou investičních instrumentů.
d) Vyšší transakční náklady jsou ve vyspělých státech u malých akciových společností.
e) Nové vznikající trhy mají zpravidla vysoké transakční náklady.

78. Které tvrzení je pravdivé:

a) Investiční instrumenty mají stejný stupeň likvidity na jednotlivých trzích.
b) Všechny investiční instrumenty mají stejný stupeň likvidity.
c) Za vysoce nelikvidní jsou považovány devizové trhy.
d) Likvidita investičního instrumentu se měří pomocí korelace výnosů daného instrumentu na dvou různých trzích.
e) Likviditou rozumíme schopnost přeměny instrumentu na disponibilní peněžní prostředky s minimálními náklady (i nančními i časovými).

79. Očekávanou výnosovou míru:

a) můžeme spočítat pomocí střední hodnoty náhodné veličiny
b) můžeme spočítat pomocí rozptylu náhodné veličiny
c) můžeme spočítat pomocí směrodatné odchylky náhodné veličiny
d) můžeme spočítat pomocí variačního koei cientu
e) nemůžeme spočítat

80. Cílem většiny investorů je:

a) maximalizovat výnos ve vztahu ke stupni diverzii kace a k likviditě
b) maximalizovat výnos ve vztahu k riziku a k solventnosti
c) maximalizovat výnos ve vztahu k riziku a k likviditě
d) maximalizovat výnos ve vztahu k riziku a ke stupni alokace
e) maximalizovat výnos ve vztahu k riziku a k bezrizikové výnosové míře

81. Očekávaný výnos:

a) je vždy stejný jako historický výnos
b) je ex-post výnosem
c) je historický výnos zvýšený o inl aci
d) se nedá určit
e) je investorem anticipované zhodnocení peněžních prostředků v budoucím období

82. Historický výnos:

a) je ex-post výnosem
b) je ex-ante výnosem
c) je rozdíl mezi očekávaným výnosem a inl ací
d) se nedá určit
e) je vždy stejný jako očekávaný výnos

83. Kapitálový zisk, resp. ztráta:

a) v tržním prostředí neexistuje
b) je rozdíl mezi důchodem a inl ací
c) je součet důchodu a inl ace
d) existuje, ale nedá se vyjádřit
e) je rozdíl mezi kupní cenou investičního instrumentu a cenou, za kterou může být
instrument prodán nebo již byl prodán

84. Výnos ze standardního investičního instrumentu obsahuje dvě komponenty:

a) důchody a inl aci
b) důchody a kapitálové zisky (kapitálové ztráty)
c) kapitálové zisky (kapitálové ztráty) a inl aci
d) dividendu a inl aci
e) úrok a inl aci

85. Za bezrizikovou výnosovou míru je zpravidla považován výnos:

a) ze střednědobých státních dluhopisů
b) ze státních pokladničních poukázek
c) z akcií státních podniků
d) z akcií centrální banky
e) z podílových listů smíšených fondů

86. Mezi funkce i nančního systému nepatří:

a) depozitní
b) úvěrová
c) platební
d) absorpční
e) likviditní

87. Riziko je možné snížit:

a) apreciací
b) diverzii kací
c) inl ací
d) konvergencí
e) divergencí

88. Finanční zprostředkovatelé neprovádí:

a) zprostředkování závazků mezi věřiteli a dlužníky
b) zprostředkování toku cenných papírů a pohledávek
c) realizaci obchodů s pohledávkami a závazky
d) shromažďují a poskytují informace o i nančních potřebách podnikatelských subjektů
e) výkon státního dozoru nad i nančním trhem

89. Za nediverzii kovatelné riziko je považováno:

a) systematické riziko, pokud investujeme do domácích investičních instrumentů
b) jedinečné riziko, pokud investujeme do domácích investičních instrumentů
c) jedinečné riziko, pokud investujeme do zahraničních instrumentů
d) systematické riziko, pokud investujeme do zahraničních instrumentů
e) systematické riziko, pokud investujeme do nei nančních aktiv

90. Riziko investování se:

a) dá měřit pomocí střední hodnoty
b) dá měřit pomocí korelace
c) dá měřit pomocí směrodatné odchylky
d) dá měřit pomocí kovariance
e) nedá měřit

91. Dluhové trhy jsou trhy:

a) s úvěry a půjčkami a trhy s dluhovými cennými papíry
b) s akciemi
c) s cennými kovy
d) s peněžními prostředky v různých měnách
e) s deriváty

92. Kapitálové trhy jsou trhy:

a) s akciovými cennými papíry a trhy s úvěry a půjčkami s původní splatností vyšší než dva roky a trhy s dluhovými cennými papíry s původní splatností vyšší než dva roky
b) s akciovými cennými papíry a trhy s úvěry a půjčkami s původní splatností vyšší než jeden rok a trhy s dluhovými cennými papíry s původní splatností vyšší než jeden rok
c) s akciovými cennými papíry a trhy s úvěry a půjčkami s původní splatností vyšší než jeden rok a trhy s dluhovými cennými papíry s původní splatností vyšší než dva roky
d) s akciovými cennými papíry a trhy s úvěry a půjčkami s původní splatností vyšší než dva roky a trhy s dluhovými cennými papíry s původní splatností vyšší než jeden rok
e) s akciovými cennými papíry a trhy s úvěry a půjčkami s původní splatností vyšší než tři roky a trhy s dluhovými cennými papíry s původní splatností vyšší než tři roky

93. Peněžní trhy jsou součástí i nančních trhů, neboť se jedná o trhy:

a) s úvěry a půjčkami s původní splatností do dvou let a trhy s dluhovými cennými papíry s původní splatností do jednoho roku
b) s úvěry a půjčkami s původní splatností do jednoho roku a trhy s dluhovými cennými papíry s původní splatností do dvou let
c) s úvěry a půjčkami s původní splatností do dvou let a trhy s dluhovými cennými papíry s původní splatností do dvou let
d) s úvěry a půjčkami s původní splatností do jednoho roku a trhy s dluhovými cennými papíry s původní splatností do jednoho roku
e) s úvěry a půjčkami s původní splatností do tří let a trhy s dluhovými cennými papíry s původní splatností do tří let

94 Na peněžních trzích se obchoduje s instrumenty, které mají dobu splatnosti:

a) více než jeden rok
b) více než šest měsíců
c) méně než šest měsíců
d) méně než jeden rok
e) více než jeden rok a méně než tři roky

95. Na kapitálových trzích se obchoduje s instrumenty, které mají dobu splatnosti:

a) méně než jeden rok
b) více než šest měsíců
c) méně než šest měsíců
d) více než jeden rok a méně než tři roky
e) více než jeden rok

96. Politická funkce i nančního systému spočívá:

a) v možnosti získání potřebných i nančních prostředků dei citními subjekty
b) v možnosti uložení volných i nančních prostředků přebytkových subjektů
c) v možnosti uplatnit záměr vlády
d) v možnosti rozložení rizika na více subjektů
e) v možnosti provedení plateb

97. Platební funkce i nančního systému spočívá:

a) v možnosti získání potřebných i nančních prostředků dei citními subjekty
b) v možnosti uložení volných i nančních prostředků přebytkových subjektů
c) v možnosti rozložení rizika na více subjektů
d) v možnosti provedení plateb
e) v možnosti uplatnit záměr vlády

98. Úvěrová funkce i nančního systému spočívá:

a) v možnosti získání potřebných i nančních prostředků dei citními subjekty
b) v možnosti uložení volných i nančních prostředků přebytkových subjektů
c) v možnosti provedení plateb
d) v možnosti rozložení rizika na více subjektů
e) v možnosti uplatnit záměr vlády

99. Reálná výnosová míra:

a) je přibližně nominální výnosová míra zmenšená o inl aci
b) je přibližně nominální výnosová míra zvětšená o inl aci
c) je přibližně nominální výnosová míra zmenšená o riziko
d) je přibližně nominální výnosová míra zvětšená o riziko
e) se nedá určit

100. Mezi nejrozšířenější metody pro zvýšení likvidity investičních instrumentů nepatří:

a) „going public“
b) diverzii kace investičních instrumentů
c) volby formy akcií
d) rozšiřování neveřejných informací
e) jmenovitá hodnota investičních instrument

Správné odpovědi:

1-10 c,b,a,b,e,e,c,d,d,a

11-20 b,c,d,d,e,c,a,d,b,c

21-30 b,a,d,a,e,b,a,d,c,c

31-40 e,b,d,d,d,b,a,s,d,e

41-50 a,c,c,b,d,a,e,e,b,c

51-60 c,a,a,c,e,e,b,a,b,c

61-70 e,a,c,b,d,d,c,a,e,a

71-80 c,d,e,b,d,c,b,e,a,c

81-90 e,a,e,b,b,d,b,e,a,c

91-100 a,b,d,d,e,c,d,a,a,b