Zlato

Úvodem o zlatě

Žlutý kov byl je a pravděpodobně ještě dlouho bude okouzlovat a přitahovat člověka. Zlato bylo v historii často důvodem k válkám, aby následně opět usmiřovalo. Tak jako v minulosti i v dněšní době záleží na tom, kdo a jak zlato používá.

Zlato má bezesporu již po staletí nezastupitelné postavení ve šperkařství a výjměčné postavení v průmyslu. Zlato se používá v mnoha odvětvích jako je lékařství, elektronika, letectví, chemie a v řadě dalších lidských činností. Pokud bychom chtěli vyjmenovat všechny lidské činnosti, kde se zlato objevuje, byl by to hodně dlouhý seznam.

Přestože najdeme stopy zlata ve většině lidských činností, ta nejzákladnější funkce zlata je v penežnictví. Zlato je po staletí nejzákladnějším uchovatelem hodnoty a platidlem mnoha generací našich předků. Zlato má výjmečnou vlastnost, že po dlouhá staletí je univerzálním mezinárodním platidlem bez hranic.

S rozvojem elektronických plateb na začátku 21. století se již zdálo, že funkce zlata bude nadobro nahrazena virtuálnimi a „tištěními“ nekrytými penězi. Stačila však jediná vlna dluhové krize, aby se zlato stalo žádanou komoditou mezi investory. Jak už to bývá však odjakživa bývá pokud je po něčem velká poptávka cena roste. Zlato se tak dostalo během několika málo letn na 5-ti násobek své původní ceny.

Od zrušení zlatého standardu, kdy již nejsou bankovky kryty zlatem, se někteří finančníci snaží vyčíslit kolik peněz v oběhu by bylo vlastně v současnosti kryto zlatem, uchovaným v sejfech národních bank jednotlivých států. Pokud by totiž došlo ke zhroucení současného platebního systému je tu vždy zlato, tak jako mnohokrát v kritických dobách historie lidstva. Mohou zkrachovat firmy, města i celé státy(viz. Řecko 2011), hroutí se politické systémy a diktatury, ale hodnota zlata zůstává napříč celým světem.

Bohužel zatím nemáme náhradní zdroje pro těžbu zlata a tak produkce zlata bude na zemi postupně klesat ikdyž se poptávka bude zvyšovat. Těžaři počítají, že pokud se nenajdou v dohledné době nové způsoby těžby zlata, nebude co těžit již v polovině tohoto století.

Zajímavosti o zlatě

Pro srovnání zlato je 2,5x těžší než zlato a 1,7x než olovo

Egypťané používali zlato před více jak 5000 lety

Německo platilo za prohranou první světovu válku reparaci ve výši 123 miliard zlatých marek což odpovídá 50 000 tunám ryzího zlata

Zlato se v přírodě vyskytuje v ryzí formě jako valounky, zrnka nebo miniaturní šupinky.
Největší známý valoun o hmotnosti 70,9 kg byl nalezen jihovýchodní Austrálii.
Zlato se těží z křemenných žil nebo písčitých náplavů, vznikající zvětráním hornin.
Mořská voda obsahuje na tunu 30 až 60 miligramů, avšak pokud je známo, zatím neexistuje způsob jak z mořské vody efektivně zlato získávat. Pro srovnání a předtavu, obsah zlata ve zlatonosných dolech v Jižní Africe dosahuje 3-6 gramů na tunu a zlatonosných říčních píscích pouze 150 miligramů na tunu.

Fyzikální a chemické vlastnosti zlata

Chemická značka zlata Au, latinsky Aurum

Vyznačuje se:

  • výborná tažnost a kujnost
  • elektrická vodivost
  • stálost na vzduchu
  • nepodléhá korozi

Zlato se řadí z pohledu fyziky mezi těžké kovy s měrnou hmotností 19,33 kg/dm3

Kovy se dělí podle měrné hmotnosti:

  • těžké s měrnou hmotností nad 5 kg/dm3
  • lehké s měrnou hmotností do 5 kg/dm3